Základy francouzštiny - minulý čas složený aneb Ono slavné passé composé

12. září 2013 v 20:32 | Autor |  Základy francouzštiny
Minulost je stejně důležitá jako přítomnost a budoucnost. Je tedy potřeba umět vyjádřit náležitým způsobem i ji. Nechci předem říkat, zda je to těžké nebo ne, vzhledem k ostatním jazykům, které znám. Posuďte sami. Zamyslete se nad tím, jak vyjadřujete, co jste kdysi udělali vy. Najde se pár nepravidelností, výstředností... stejné je to i ve francouzštině. Nebojme se toho ale. Věc, kterou při konverzaci s druhými používáme nejvíce, je vyprávění. To je v minulém čase. Věřte tedy, že časem se úplně zautomatizuje...


Existují dva způsoby, jak minulý čas utvořit. Stejně jako v češtině používáme pomocné sloveso být (já jsem šla, nikoliv já šla; ovšem, jak kdy :)), tak i francouzština jej užívá. Ale pouze v některých případech a ty je nutné si dobře zapamatovat. Jde o pohybová slovesa a o zvratná slovesa. Ta jsou, předpokládejme, všem jasná, pojí se s nimi stejně jako v češtině zvratné "se" (a pak při časování dále "me", "te"...). Důležitější a poměrně složitější je však si udělat pořádek v tom, která slovesa Francouzi považují za pohybová. Existuje k tomu pár pěkných didaktických pomůcek, např. známý domeček. Jak jsem si nyní všimla, můžete jej najít v různých podobách tak, aby vám svým pojetím vyhovoval co nejvíce:

hi
Etre house

http://3.bp.blogspot.com/-P7WYrfhgnNk/UZPL7evipwI/AAAAAAAAB0g/9f9CVRwfYIw/s1600/pass.jpg
Většina sloves je docela pochopitelných, s výjimkou naître (narodit se) a mourir (zemřít). Občas je spíš problém pochopit, proč to či ono pohybové sloveso (pro nás) vlastně pohybové není (pro ně). Není ale nemožné si toto časem zapamatovat. Velmi užitečné je mít "svůj domeček" stále při sobě a moct do něj nahlédnout.

Druhý případ, jak už jsme si řekli, jsou ona zvratná slovesa. Ve francouzštině je však jedna zvláštnost narozdíl od češtiny, a totiž, že jejich "se" se mění podle osoby. S tím byste už ale měli být dostatečně seznámeni.

No, a to druhé pomocné sloveso je avoir. Používá se u ostatních sloves úplně stejně jako être. Tím se tedy konečně dostáváme k samotnému tvoření věty v minulém čase.

Jakmile se rozhodneme, jaké sloveso použít a jaké je k němu příslušné sloveso pomocné, toto sloveso patřičně dle čísla a osoby vyčasujeme. Tak, jako vždy, v přítomném čase. Za něj se teprve připojuje tvar významového slovesa v příslušném tvaru. Samozřejmě existuje spousta výjimek (to by to nebyla francouzština, kdyby zde žádné nebyly :)), ale základní vzorec pro jejich tvoření (tedy těch minulých tvarů) je tento:

sloveso první třídy, tj. končící na -er odtrhne tuto koncovku a přidá -é
sloveso druhé třídy, tj. s koncovkou -ir přijímá namísto ní -i
a nakonec sloveso třetí třídy, tj. končící na -re mění svou koncovku na -u

A jak to vypadá v praxi? Nejdřív si ukážeme pár příkladů s avoir. Je jednodušší v tom, že slovesa se zde neshodují se svým podmětem. To se děje u être. Zní to možná hrůzostrašně, ale zvyknete si na to. Mnohem rychleji než např. Angličan. Je to samozřejmě dáno tím, že my máme ve svém jazyce to samé, jen ještě trochu složitější...
Tak tedy, avoir.
J´ai vu une belle fleur.
Viděl/a jsem krásnou kytku.
J´ai voulu un kilo de pommes.
Chtěla jsem kilo jablek.
Il ne m´a pas téléphoné.
Nezavolal mi.

Jak vidíte, první dvě slovesa jsou zrovna nepravidelná, jde o voir a vouloir. Často se pletou. Nevím proč. Voir je kratší, tak má logicky i kratší tvar. Vouloir je delší, tak má tvar delší. Snad to pomůže :)

Nyní k oné shodě za použití être. Podívejte se na následující příklady a zkuste si všimnout, co se mění a kdy. Nemělo by to být těžké. Sledujte -/a a i/y v českých překladech, jednotné a množné číslo.
Je suis allé à pied, mais elle n´est pas allée avec moi.
Šel jsem pěšky, ale ona se mnou nešla.
Nous nous sommes amusés bien. Et vous? Vous ne vous êtes pas amusées bien?
My jsme se bavili dobře. A vy? Vy jste se nebavily?
Pokud se jedná o ženy, přidává se -e (za -é/-i/-u). V množném čísle přibývá -s a dává se až úplně na konec, jak můžete vidět v třetí větě druhého příkladu.
Nyní nadešla vaše chvíle. Zkuste si přeložit pár vět sami. Popřípadě mi je můžete napsat do komentářů a já vám je zkontroluji :)
Včera jsme viděli krásný bílý dům.
Myslel jsem, že jsem mu rozuměl.
Mluvila moc rychle.
Telefonoval jsem mu třikrát.
Pravidelnost slovesa je vhodné zkontrolovat pokaždé, když si nejste jistí. Utvrdí to vaše vědomosti více, než zpětně opravování. Seznam nepravidelných sloves můžete najít například na Wikipedii (úplný konec stránky). Není ale nutné učit se všechna slovesa naráz, podle toho, jak jdou za sebou. Nejlepší je si podle osobních preferencí několik z nic vybrat, protože víte, že je budete často potřebovat. Tak se začíná nejlépe. Mohu jich pár doporučit:
attendre
avoir
comprendre
devoir
dire
écrire
être
faire
lire
naître
pouvoir
savoir
venir
voir
vouloir

Hezký den přeje
Autorka blogu


Pozn. :) Pokud by vás zajímaly i další jazyky, zkuste se podívat například na nejnovější rubriku Čteme ve švédštině.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sophie Natálie Modrá Sophie Natálie Modrá | 9. března 2014 v 16:58 | Reagovat

Ahoj tvoje stránka je boží...
Mohla by jsi mi prosím opravit chyby tady v té větě prosím?) :
Nous avons vu le beau blanche maison.
Předem děkuju!

2 Sfech Sfech | 26. března 2014 v 18:58 | Reagovat

Ahoj. Děkuju moc za návštěvu. Omlouvám se, že odpovídám se spožděním.

Nous avons vu une belle maison blanche.

"Maison", tedy dům, je ženského rodu, odtud i ženský rod přídavného jména "beau". A barvy se dávají až za podstatné jméno, které určují, proto bude "blanche" až úplně na konec. A neurčitý člen by sem asi seděl více, protože i když ten dům popisujeme, tak nejmenujeme žádný konkrétní. Ale to už je drobnost. Když už, tak ale rozhodně "la". :)

Přeju hezký den! :)

3 barca123 barca123 | E-mail | 24. října 2016 v 19:15 | Reagovat

diky za pomoc na písemku pomohlo mi to moc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama