Základy švédštiny - blíže o podstatných jménech a jejich skloňování

17. srpna 2013 v 11:24 | Autor |  Základy švédštiny
Něco o substantivech bychom nyní již měli vědět. Ve švédštině mají pouze dva tvary a to ten základní (1. pád) a přivlastňovací (2. pád). Jednotné nebo množné číslo se rozlišuje dle koncovky, stejně tak i určitý a neurčitý člen.


Je tedy velmi jednoduché podstatná jména skloňovat. Pořadí všech koncovek je následující:

kmen(množné číslo)(určitý člen)(přivlastňovací koncovka druhého pádu)
kvinn|or|na|s
flick|or|na|s
pojk|ar|na|s

Tento sled je vlastně i docela logický - pokud se pokusíte koncovky všelijak jinak zpřeházet, nikdy nedostanete tak lehce vyslovitelné slovo, jaké vzniklo jejich seřazením správným.
Nyní již tedy umíme koncovkou vyjádřit druhý pád (je to ale pouze jedna jeho část a to ta přivlastňovací). Co však ty ostatní? Vyjadřují se pouze pomocí předložek, samotné slovo již zůstává ve svém základním tvaru. Hezké příklady nabízí např. Wikipedie.

1, en kvinna går på gatan = žena jde po ulici
2, han går utan en kvinna = jde bez ženy
3, säg det till en kvinna = řekni to ženě
4, jag ser en kvinna = vidím ženu
5, kvinna! = ženo!
6, de talar om en kvinna = mluví o ženě
7, han går med en kvinna = jde se ženou

Co se týče množného čísla, máme sedm způsobů, jak jej utvořit. Nejčastěji jsou to koncovky -or, -ar, -er k základnímu tvaru (popř. jen -r). Nejméně častá je koncovka -n pro některá podstatná jména středního rodu, která končí na samohlásku, např. äpple. Některá substantiva středního rodu v množném čísle pouze přehlasují kmenovou samohlásku (man - män), jiná ji přehlasují a přidají koncovku. Poslední situací může být i to, že podstatné jméno vůbec tvar množného čísla nemá, nemění se. Číslo se pak pozná z kontextu a tvaru dalších slov, která s ním souvisejí (např. adjektiva, členy). Velmi užitečný je přehled pravidel, podle kterých se množné číslo tvoří. V podstatě je jen důležité si zapamatovat, jaká koncovka se používá pro kterou koncovku :) No a pak samozřejmě ony nepravidelnosti...

Jak se tvoří určitý a neurčitý člen jsme si vysvětlili již v předchozím článku. Nyní jen pár příkladů.


en kvinnakvinnanžena
en pojkepojkenchlapec
en bokbokenkniha
ett äppleäppletjablko
en doktordoktorndoktor
ett hushusetdům
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama