Základy hindštiny - budoucí čas a kondicionál

29. srpna 2013 v 16:55 | Autor |  Základy hindštiny
Vyjádření toho, co cítíme nebo chceme dělat, přímou úměrou závisí na tom, jak dobře umíme daný jazyk používat, a to zejména slovesa. Něco málo jsme si o nich již řekli, hlavně jak poznat infinitiv a tvar pro přítomný čas. Nyní se zaměříme na čas budoucí, který by se oproti tomu přítomnému mohl zdát i o něco lehčí.


Jak již víte, při časování slovesa se nejčastěji pracuje s jeho kmenem. Ten získáme z infinitivu odtržením jeho koncovky -naa. K němu pak můžeme připojit příslušnou koncovku pro přítomný, minulý, nebo budoucí čas. Jde tedy vlastně o to samé, co již známe z našeho mateřského jazyka (s jistými odlišnostmi hlavně v budoucím čase).

Opět je nutné si uvědomit, pokud k někomu mluvíme (ale také i o někom), v jaké míře zdvořilosti bychom ho měli oslovovat (hindština zná tři zájmena namísto našeho ty a vy). Koncovky pro budoucí čas jsou celkem čtyři pro všech osm osob. Dvě z nich jsou jakoby "nepravidelné", a to main (1. osoba) v jednotném čísle a tum (2. osoba) v množném. Ostatní osoby singuláru mají jednotnou koncovku a pro plurál to platí také.

Ony koncovky jsou (pro mužský rod):
(main) -oongaa,
(too/vah/yah) -egaa,
(ham/aap/ye/ve) - enge,
(tum) - oge.
Pokud je podmětem osoba ženského rodu (nebo předmět), koncová aa a e se mění na ee.

Nyní byste již měli být schopni rozeznat, na jaký rod a jakou osobu sloveso v budoucím čase poukazuje. Ovšem, bude to ještě chtít nějaký čas, než se koncovky zautomatizují ;) Pro začátek zkuste pár příkladů, nejprve překlad do češtiny, poté naopak. Pokud sloveso neznáte, podívejte se prosím na seznam, který by vám již měl být známý z minulého článku.

main jaaoongaa
ham bolengee
vah karegaa
ye likhenge
tum paṛhoge
too saaf karogaa
budu spát
oni se budou učit
my přijdeme
budete chtít (pro ženský rod)
budeš žít (pro tum i too)

Jak jste si už všimli, budoucí čas za sebou nemá pomocné honaa jako ten přítomný. I tak ale rozeznává něco, co my ne - rod. Vynahrazuje si tak obojetné vah a yah. V češtině je to přesně naopak, rod vyjadřuje zájmeno (mějte prosím na paměti, že pořád zůstáváme v budoucím čase, v jiných je to zase jinak).

A teď k druhé části této lekce, o mnoho kratší a teď i snazší. Tou je kondicionál. V hindštině se české měl bych, mohl bych apod. (anglické could, would, should) vyjadřuje koncovkou (podle všeho by to mělo jít ještě i jinak, ale my se podíváme prvně na tento způsob).
V tuto chvíli se nám velice hodí znalost budoucího času; koncovka pro podmiňovací způsob je ta stejná jako před chvílí, jen o něco kratší - bez koncového -gaa, -ge, -gee. Menší problém je v tom, že jediný způsob, jak ve větě s budoucím časem vyjádřit rod, je právě ono -gaa, tudíž v kondicionálu, jak již tušíte, nelze poznat rod podmětu. Musíme si vypomoct přídavnými jmény nebo kontextem...

Main kyaa boloon? - Co bych měl/a říct?
Voh kyaa kare? - Co by měl/a (popř. mělo) udělat?

Co říct na závěr. Probrali jsme se podstatnou částí gramatiky, což nikdy není na škodu. Snad vám článek pomohl a pokud ne nebo v něčem stále tápete, neváhejte se zeptat. Vynasnažím se :)

Pěkný den přeje
Autorka blogu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama