Hindština v písních (2)

12. srpna 2013 v 15:05 | Autor |  Základy hindštiny
Další část rozborů. Tentokrát se zaměříme na věty z písní Aati Kya Khandala a Yeh Jism Hai Toh Kya.


4, Aye… kyā boltī tū?
Aye… kyā main bolūn?
Aye… co říkáš?
Aye… co bych měla říct?
(Aati Kya Khandala; Ghulam)

Kyā zde znamená co. Používá se ale také jako označení věty, která má být otázkou.
Tum narāz ho. - Jsi naštvaný/á.
Kyā tum narāz ho? - Jsi naštvaný/á?

Boltī je tvar slovesa mluvit, bolnā, v přítomném čase pro ženský rod. Kdyby oslovovanou osobou byl muž, boltī by se změnilo na boltā.

Bolūn je tvar od bolnā pro kondicionál. Ten se odvozuje od tvaru budoucího času, který je pro první osobu bolūngī (znovu ženský rod). V kondicionálu se pouze odtrhne koncové "-gī". Jak si můžete všimnout, z takového tvaru se nedá poznat, zda se vztahuje k ženě či muži.

5, Kyā karūn āke main Khandala?
Co bych dělala, až bych přišla do Khandaly?
(Aati Kya Khandala; Ghulam)

Karūn je znovu kondicionálový tvar od slovesa karnā, dělat. Opět se jedná o první osobu jednotného čísla.

Āke je zvláštní tvar od slovesa ā, přijít. Použitím slovesného kmenu a této koncovky (lze použít i "-kar" namísto "-ke") dostaneme tvar, který určuje, že se něco děje poté, co skončí zmiňovaný děj. Jelikož je použit kondicionál, nikoliv budoucí čas, věta se přeloží jako minulá podmínka.

Pokud je sloveso pohybové, jeho předmět nemění svůj tvar ani nepřibírá žádnou záložku.

6, Yeh jism hai, to kyā?
Yeh rūh k
ā libās hai...
Yeh dard hai, to ky
ā?
Yeh ishq k
ī talāsh hai...
Je to tělo, a co?
Je to obal duše...
Je to bolest, a co?
Je to hledání lásky...
(Yeh jism hai toh kya; Jism 2)

Jism je tělo.

To má víc významů. Používá se jednak jako zdůraznění, jednak i jako naše "takže". Má také význam spojky v podmínkových větách.

Agar main Bhārat jaūn to main khush hūngī. - Když pojedu do Indie, budu šťastná.

Rūh je duše.

je zde k vyjádření vlastnictví. V hindštině neexistuje sloveso mít, jako u nás. Používají místo toho tři jiné, opisné způsoby. Tohle je jeden z nich - používá se zejména pro vyjádření toho, že máme příbuzné, nemovité věci a také se jím popisují části těla. Kā se mění podle čísla a rodu přivlastňované věci. Kā je pro jednotné číslo mužského rodu, ke pro množné a je pro obě čísla ženského.
I když je slovosled často v písních různě přehozen, některé zákonitosti musí zůstat stejné.
betā - matčin syn

Libās je přikrývka, plášť, obal.

Dard je bolest.

Ishq je jedno z mnoha slov vyjadřujících lásku, milostný cit. Další mohou být například pyār, prem a mohabbat.

Talāsh je hledání, pátrání.

7, Vahān, jahān tuhī merā libās hai
Tam, kde jen ty jsi můj plášť
(Yeh jism hai toh kya; Jism 2)

Vahān je tam.

Jahān znamená kde, ale pouze jako příslovce ve větě (viz. tento případ.). Jako tázací zájmeno se používá kahān.
Vah kahān hai? - Kde je? (znovu není poznat, jestli se mluví o ženě či muži)

Merā je přivlastňovací zájmeno můj. Koncovky jsou stejné jako v případě kā, které se používá s podstatnými jmény (tj. zájmena mají vlastní tvar, kā se s nimi nepoužívá).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikola Mills Nikola Mills | Web | 12. srpna 2013 v 15:40 | Reagovat

zajímavé:)

http://nikolamills.blogspot.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama