Hindština aneb Na výlet do Indie

28. května 2013 v 12:00 | Autor |  Hindi
Touto dobou, kdy je článek publikovaný, již nejspíš svůj referát předčítám ve škole :) Říkala jsem si, proč jej sem nedát, když už s tím byla práce a stylizování... i když to tu nebude poprvé. Opakování neuškodí. I když se to má týkat té "omáčky okolo". Tak tedy...
(Pozn. Bylo na výběr ze čtyř témat a téměř vššechna se dala "zaonačit" tak, abych nakonec skončila s něčím z Indie, popř. s nějakou oblíbenou knihou, tudíž po dlouhé době dobré zadání :) Referát měl být podán jako příspěvek do školního časopisu. Rozsahem se jedná asi o 1 A4 a tři čtvrtě rukopisu, což je pro mě někdy problém = moc málo :))


Vážení studenti!

Není to dlouho, co jsem byla požádána napsat pro náš školní časopis kratší práci o oboru, kterému se věnuji - hindštině. Rozhodla jsem se tedy redaktorce vyhovět a tímto způsobem se vám pokusit přiblížit jednu z mých zálib.

Hindština je jedním ze čtyř cizích jazyků, které studuji. Zabývám se jí mimoškolně jako samouk, což má spoustu světlých i stinných stránek, přičemž jednou z nich je např. nedostatek kvalitního učebního materiálu. Asi jedinou současnou a ověřenou učebnicí je nyní anglická Teach Yourself Hindi. V České republice je totiž tento jazyk vůbec málo rozšířený a možnosti studia oproti jazykům jiným jsou silně omezené. Není divu - přestože jí jako mateřštinou mluví kolem 337 milionů lidí, používá se téměř výhradně pouze v Indii, a to jen na severu a v centrálních oblastech.
Přestože hindština patří do stejné jazykové rodiny jako čeština, tedy indoevropské, mnoho dalšího už společného nenajdeme. I to je možná jeden z důvodů, proč je mi jako jazyk sympatická a zajímavá - kompletně se liší od toho našeho.
Tento jazyk jako takový je silně ovlivněn perštinou a arabštinou, a to především z historických důvodů. Je vcelku dobře vzájemně srozumitelná s urdštinou, s kterou se různí hlavně v způsobu zápisu a v menším počtu přejatých slov. Dva mluvčí by se ale mezi sebou měli dorozumět stejně dobře asi jako Čech se Slovákem.
Díky velkému počtu obyvatel Indie, kde je nejvíce rozšířená, se hindština stala třetím nejpoužívanějším jazykem na světě. Největší uplatnění ale stále nachází právě v Indii v tzv. hindském pásu, tedy např. v Rádžhastánu, Uttarpradéši, Čattísgharu a Madhjapradéši. V jižních státech, kde jsou rozšířeny naopak drávidské jazyky, se mnohdy s hindštinou ani nedorozumíte.
Co je pro mě osobně na tomto jazyku výzvou, je písmo, kterým se zapisuje - dévanágarí. Na pohled vypadá krásně, zdobně, ale prozatím mi zůstává záhadou, jak jím Indové dokážou "nějak rychleji" psát. Sama si zatím pamatuji jen ta nejčastější písmena. Zajímavé např. na souhláskách je, že vždy implicitně obsahují samohlásku "a". Pokud se za ní vyskytovat nemá, má ji nahradit jiná nebo se má jinak změnit, musí se připsat další specifické znaky, jako např. virám, anunásik nebo anusvár. Samostatnou kapitolou jsou ostatní samohlásky a pak také třeba vlastní výslovnost jazyka.

A jak jsem k němu vůbec přišla? Vlastně úplně náhodou skrze jednu píseň. A to už vůbec nemluvím o filmografii Shah Rukha Khana, dnes už celosvětové hvězdy indického původu. Jak jen bude skvělé moct mu a jemu podobným rozumět i bez anglických titulků…

नमस्ते
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ivusha ivusha | 9. července 2013 v 16:05 | Reagovat

Taky bych Shah Rukhovi chtěla rozumět bez titulků :-))
Fandím ti, jen tak dál! ;-)

2 Sfech Sfech | Web | 9. července 2013 v 18:26 | Reagovat

Děkuji. Usilovně se na tom již pracuje :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama